Dnes byla první várka vzkazů doručena na žlutém podkladu s modrým písmem do kabiny. Prostřednictvím kapitána týmu a nejvěrnějšího hráče, sedmatřicetiletého Miroslava Okála, se všichni hráči dozví, jak jim jejich fanoušci věří a co jim přejí.
V repríze loňského čtvrtfinále bude velký tlak vyvíjen především na hráče soupeře. Úřadující mistr by měl porazit soka, proti kterému se mu dlouhodobě daří, a v tom může být naše síla, naše výhoda. Sparta musí, my pouze můžeme! Naši Ševci už v dlouhodobé soutěži dokázali, že mají bojovná srdce. Sami jste mohli vidět například v zápasech na Slávii (0:4) nebo v Pardubicích (3:6), že se můžou měřit s každým. Chce to jen být lepší, bojovnější a mít více štěstí než soupeř. Osobně si myslím, že tento tým na to každopádně má. Zda tomu je skutečně tak či jinak, se dozvíme už za pár dní.
Jako každý rok i letos nastává doba, kdy už není nač se šetřit. Jak říkává trenér Bokroš, začíná období "davové psychózy". Play-off, tato dvě magická slova platí pro všechny vyvolené v nadstavbě sezony, která je pro hráče odměnou za všechnu předchozí dřinu. Hokej se hraje pro fanoušky, ale víceméně jen kvůli této části sezony. Ostatní už si vybírají dovolenou, ale hráči v osmi nejlepších týmech se v těchto dnech potí na krev. Zatínají svaly a srocují všechny myšlenky k jednomu cíli. Zvednout mistrovský pohár nad hlavu. Být nejlepší.
I fanoušci zažívají dny napětí, radosti i smutku. Ti nejvěrnější chtějí být přitom. Doprovází své hráče do všech koutů republiky, podpořit je hlasivkami, užít si neskutečnou extázi radosti i pocit smutku a žít s hráči jejich sportovní osudy. Být fanouškem znamená pro mnohé postavení, ve kterém dají najevo své pocity, mnohdy ukápne i slza štěstí nebo smutku.
Pojďme si tedy užít nejnapínavější část sezony, podpořme naše Ševce, jak jen to půjde. Vynaložené peníze a snaha mohou přijít vniveč, ale za ten pocit, že člověk pro svůj klub, pro své hráče něco udělal, to jistě stojí.
Podpořme Ševce na stadionech, ale klidně také posílejte své vzkazy dál. Doručíme je v pravou chvíli.
Ještě bych chtěl tímto poděkovat Venďas, která první předávání zdokumentovala fotkami.
www.daan.estranky.cz
|
